V době covidové izolace si Lenka Klodová splnila svůj dávný sen – pořídila odlitky svého poprsí i poprsí žen ze své rodiny napříč generacemi. Tyto odlitky se staly základem několika projektů, při jejichž realizaci si autorka naplno uvědomila, jak výrazně je lidské stárnutí propojeno s působením gravitace. Vedle problémů vyplývajících z pandemických opatření však musela čelit dalším obtížím spojeným s onkologickou léčbou rakoviny. Právě to je jeden z hlavních důvodů, proč je její Gravitační sloup umístěn v blízkosti onkologického ústavu. Dílo, k jehož vzniku přizvala i další ženy, chápe Lenka jako oslavu ženského údělu – často symbolizovaného právě poprsím. Zároveň jde o studii reálného stavu ženského těla, které bývá v sochařství z podstaty tvorby často stylizované.
Dílo Ženský gravitační sloup vzniklo díky finanční podpoře FaVU VUT.
Lenka Klodová vystudovala Ateliér všeobecného sochařství na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze pod vedením Kurta Gebauera. Už během studia se však nevěnovala pouze klasické sochařské tvorbě – zajímají ji různá média: od instalace přes fotografii, a objekty až po performance. K jejím hlavním tématům patří tělesnost a tělová politika, která zahrnuje mateřství, genderové stereotypy, sexualitu, erotiku a postupně také nemoc, přechod a stárnutí. Na ženskou zkušenost nahlíží z různých úhlů v kontextu širších společenských otázek. Její práce si přitom vždy zachovává smysl pro humor a vyhýbá se moralizování. Lenka Klodová patří mezi nejvýznamnější české umělkyně současnosti. Má za sebou mnoho samostatných i kolektivních výstav – vystavovala mimo jiné v Londýně, Kyjevě nebo v mexické Guadalajaře. Spolupracovala s nakladatelstvím Divus, organizuje Festival nahých forem a pod značkou Strašné dítě (Enfant terrible) navrhuje dětská hřiště. Od roku 2010 vede Ateliér tělového designu na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně.
