Komponované dílo zaměřené na lokalitu zahrádkářských osad na Žlutém kopci vychází z kurátorsko-uměleckého přístupu založeného na metodě uměleckého výzkumu. Zabývá se fenoménem zahrádkářských kolonií z pohledu sociální geografie (zejména potravinové soběstačnosti a práva na město), ekologie a ekosystémových služeb těchto specifických biotopů. Všímá si také jejich estetické jedinečnosti a role v utváření komunitních vazeb. V rámci festivalu proběhnou vzdělávací procházky, skupinové plenéry, rozhovory s místními zahrádkáři i nahrávání zvukové krajiny. Výstupem budou texty a audioprůvodce, které prostřednictvím poetických prostředků zdůrazní výjimečnost těchto míst v textuře města. Tyto materiály přitom čerpají z dat získaných jak sociálněvědními, tak přírodovědnými metodami. Na projektu se podílejí přizvaní externí spolupracovníci – mimo jiné fotografka Polina Davydenko, ornitolog Jan Sychra, zvukový umělec Michal Kindernay, sociální geografka Michaela Pixová a další aktérstvo.
Barbora Lungová vystudovala anglistiku a filmovou vědu na Filozofické fakultě MUNI, následně absolvovala Ateliér malby na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně, kde od roku 2007 vyučuje teorii umění a angličtinu. V současnosti pokračuje v doktorském studiu na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Ve své umělecké praxi se věnuje malbě, kterou ovlivňuje její teoretické zázemí ve filmových studiích. Zaměřuje se především na mocenské aspekty reprezentace – z feministické perspektivy kriticky a ironicky reflektuje patriarchát a maskulinní kánony, zároveň zkoumá možnosti pozitivního zobrazování queer identit a queer touhy.V poslední době se její zájem rozšiřuje také o environmentální témata, zejména o tzv. kritické zahradničení. Barbora se spolupodílela na kolektivních výzkumných projektech na FaVU, které se věnovaly kulturnímu významu okrasných květin (Hledání šlapanické víry) a brněnskému guerillovému zahradničení (Partyzánky s motyčkou). Její práce byly představeny na samostatných výstavách, například v Plato Ostrava nebo Slovenské národní galerii, a také na řadě skupinových výstav. V roce 2024 se stala laureátkou Ceny Jindřicha Chalupeckého.
