Vladimír Turner
Kolaps
2026
objekt, dutý beton, roxory, železná konstrukce
Denisovy sady (u Pomníku míru)
49.1910411N, 16.6057856E
Kolaps civilizace představuje dystopické dílo, které slouží jako kulturní předobraz doby globálních konfliktů a morální rezignace takzvané západní civilizace. Vladimír Turner pracuje s obrazem ulomeného historického sloupu, který místo pevného základu stojí na nestabilních, zrezivělých roxorech. Klasický sloup, tradiční symbol stability, řádu a evropské kultury, se zde mění v křehký a znepokojivý objekt. Připomíná svět, který se navenek stále odvolává na velké hodnoty minulosti, ale jeho skutečné základy jsou narušené. Dílo lze číst jako komentář k době globálních konfliktů, společenské únavy a morální rezignace. Zároveň kritizuje rychlou developerskou výstavbu, v níž se historická paměť i veřejný prostor často podřizují tlaku zisku. Turner tak propojuje minulost, současný stavební boom a představu možné budoucnosti, v níž civilizační ideály ustupují ekonomickým zájmům a nestabilitě.
Vladimír Turner (*1986) je umělec oscilující mezi filmem a výtvarným umění. Absolvoval studia v Centru audiovizuálních studií na FAMU v Praze, stipendijní pobyt na Universidad de Cine v Buenos Aires a Ateliér Intermediální konfrontace na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Účastnil se La Biennale di Venezia di Architettura v Benátkách, Urban Art Biennale v německém Völklingenu, má za sebou výstavy v Artwall Gallery či Galerii NoD, ale i skupinové prezentace v Centru současného umění DOX či Galerii hlavního města Prahy. Je režisérem a kameramanem řady dokumentárních filmů, mj. Veřejně prospěšné práce (2025), na které tematicky navázal v publikací Beranidlo imaginace: Příručka městské neposlušnosti (2026). Kromě toho se věnuje performacím a intervencím do veřejného prostoru. Ve své práci připomíná problematické a mnohdy silně varovné momenty antropocenní civilizace. Zakletý mechanismus spotřeby a produkce, lživost marketingových strategií, těžba neobnovitelných zdrojů, devastace krajiny, masový turismus, gentrifikace, bezdomovectví či nehumánní metody politických systémů — to vše se v jeho práci vrací jako naléhavé body současnosti.
