Tyson
2009
Branku kláštera na Starém Brně hlídal od poloviny června téměř po dobu jednoho měsíce černý francouzský buldoček jménem Tyson.
V očích jiných psů vzbuzoval podrážděný štěkot, v pohledech kolemjdoucích radost a pobavení, ale i žárlivost a žádostivost. Ta přerostla v touhu stát se jeho novými pány, a tak Tyson své stanoviště nedobrovolně opustil. Do náruče původních majitelů se vrátil na základě výzvy, která byla na opuštěné brance umístěna. Nalezen byl po anonymním telefonátu za kontejnerem u augustiniánského kláštera, s přibylými bílými skvrnami a pomalovaným obojkem. Po pečlivém restaurátorském zásahu byla socha Tysona, dílo umělkyně Pauliny Skavové, navrácena do původního stavu. Tyson, který je součástí festivalu Brno Art Open, následně nalezl nový domov: jeho současným úkolem je střežit design shop a infocentrum Turistického informačního centra na Zámečnické ulici. Tam, jak doufáme, bude svoji roli věrně plnit až do 12. října, kdy festival končí.
Dílo Tyson zobrazuje sedícího psa v životní velikosti. Paulina Skavová při jeho tvorbě použila laminát, který jí umožňuje pracovat s přesnou formou, aniž by ztratila osobitý sochařský rukopis. Inspirací jí byl její vlastní pes Tyson, který ji po mnoho let věrně doprovázel v ateliéru a stal se neoddělitelnou součástí jejího každodenního života. Socha je osobní poctou tomuto výjimečnému zvířeti – ztělesnění klidu, loajality a tichého společníka. Během přehlídky Tyson symbolicky střeží branku vedoucí do zahrady augustiniánského kláštera. Jedná se o část zahrady, která bývá veřejnosti běžně nepřístupná. Mniši ji využívají ke kontemplaci a podle odkazu bývalého opata Gregora Mendela zde také chovají včely.
Paulina Skavová studovala na Akademii výtvarných umění v Praze u Karla Nepraše, studia dokončila v Ateliéru intermediální tvorby Milana Knížáka. Tato česká sochařka, autorka objektů a instalací, ve své tvorbě propojuje klasickou modelaci s humorem, symbolikou a jemnou ironií. Zaměřuje se především na figurální plastiku a realizace ve veřejném prostoru – je autorkou desítek bust a pamětních desek. Významným inspiračním zdrojem jsou pro ni zvířata a příroda – motivy, které chápe jako univerzální nositele emocí, archetypů i aktuálních témat. Ve svých dílech se věnuje paměti, identitě a každodennosti, často prostřednictvím detailní práce s tvarem a výrazem. Vedle volné tvorby se věnuje také kurátorství a produkci v oblasti současného umění a designu. Kromě toho měla Paulina vždy blízko k performanci, tanečnímu divadlu a filmu – výtvarně spolupracovala například na filmu Odcházení v režii Václava Havla či na projektech pro HBO a Amazon Studios. Její díla jsou zastoupena například v Národní galerii v Praze, stejně jako v soukromých sbírkách v Česku, Polsku, Německu, Rusku, Švýcarsku a USA.
