Příběh Helgolandu
2025
Tomáš Plachký se zaměřil na historii Žlutého kopce. Zaujalo ho jméno místního skalního útvaru, které pochází z doby, kdy bylo Brno převážně německy mluvícím městem. Skála nese název Helgoland podle své podobnosti s německým ostrovem v Severním moři – oba útvary sdílejí červenavé zbarvení a výrazný tvar. Od konce 19. století se u skály konaly slavnosti letního slunovratu pořádané německými obyvateli Brna, které navazovaly na širší tradici, v níž byl slunovrat vnímán jako symbol obnovy a přírodní síly. Část Tomášových předků patřila k Němcům odsunutým po válce; jejich potomci dodnes žijí v Německu. Umělec se vydal na ostrov Helgoland aby místo navštívil a potkal příbuzné. Výsledkem jeho práce je audiozáznam z výpravy a umělý menhir umístěný poblíž brněnské skály. Objekt je odlitkem z betonu s příměsí kamene, pigmentu a kameniny dovezené z Helgolandu.
Audiozáznam z výpravy na ostrov Helgoland je k poslechu na Spotify - Zde.
Tomáš Plachký vystudoval Fakultu výtvarných umění VUT v Brně, Ateliér malířství 2 pod vedením Luďka Rathouského. Patří k lidem, kteří se rádi vydávají do míst, kam by většina jeho sousedů pravděpodobně nikdy nezavítala. Tuto svou vášeň pro toulky zapadlými lokalitami přenesl i do své umělecké praxe. Ve svých výzkumech se věnuje objektům v krajině, které připomínají menhiry, mosty nebo ztracené cesty. Zajímá ho chůze jako způsob poznávání světa, kulturní krajina i motiv její postupné degradace. Ačkoli se profiluje především jako malíř, který stále pracuje s plátnem a barvou, jeho výstupy mají různorodou formu – nevyhýbá se site-specific instalacím ani efemérním zásahům do krajiny. Například v rámci Mikulovského výtvarného sympozia se pokusil obnovit značení zaniklé vinařské trasy. V minulosti Tomáš působil jako kurátor Galerie FaVU a věnoval se také provozu uměleckých ateliérů a výstavního prostoru SOLO Offspace.
