TEPLO TECHNA
2026
site-specific instalace z LED modulů, kabeláž
Michal Mitro v instalaci TEPLO TECHNA oživuje dlouhá desetiletí zapomenutý nápis TEPLOTECHNA, který byl součástí původní architektury budovy z poloviny 70. let 20. století od architekta Jana Dvořáka. Stavba je dnes zařazena do Brněnského architektonického manuálu a před plánovanou rekonstrukcí se její někdejší nápis znovu rozsvěcuje jako rytmický světelný objekt. Dílo pracuje s technem nejen jako hudebním stylem, ale také jako představou společného prožívání, přežití a odporu. Programované rozsvěcení a zhasínání písmen vytváří pulz připomínající techno beat a zároveň otevírá hru s významy: z nápisu mohou vznikat slova jako TEP TECH, TEPNA nebo TEPLO. Instalace se nese v duchu kyberpunkových románů, v nichž se stará městská infrastruktura, technologie, světlo a tělo propojují do obrazů nejisté budoucnosti. Blikající nápis tak připomíná dočasné společenství, které se staví proti konzumu, autoritářství i ekologickému úpadku a zve publikum k představě jiných forem spolužití.
Instalace je po domluvě s obyvateli sousedních domů v provozu každý den od 16:00 do 22:00.
Poslechněte si podcastový průvodce festivalem Brno Art Open na SPOTIFY/ GOTOBRNO nebo APPLE PODCASTS.
Michal Mitro (*1989) je umělec, kurátor a badatel působící v Brně. Studoval psychologii a sociologii na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, odkud pokračoval na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně. Zúčastnil se řady stipendijních stáží, mj. na Koninklijke Academie van Beeldende Kunsten v Haagu. Vedle vlastní umělecké praxe působí jako kurátor v ssesi (safe space for exploring s-ideas) v brněnském Jundrově, spolu s Kosmas Phan Dinghem a Mae Lubetkin rozvíjí umělecký výzkum zaměřený na vodní těla a rezonance jako způsoby vzájemného vztahování se. Svá díla prezentoval například Longtermhandstand Hall v Budapešti, Kunsthalle Bratislava či na Signal Festivalu v Praze. Ve své tvorbě se zajímá o nuance každodenního života i o hyperobjekty planetárního rozměru. Vytváří sochařské instalace, v nichž propojuje materiáy, tělo, zvuk, světlo a elektrickou energii. Jeho práce často ohledávají vztahy mezi lidskými a mimolidskými světy nebo diskutují domnělé napětí mezi přírodním a umělým prostředím. Publiku předkládá příběhy, které mohou být inspirativní i znepokojivé — a které v nás mohou dál pracovat jako představy možných budoucností.
